Dopadne to stejně jako s olovem v pájkách.

Kde to je možné kontrolovat, to znamená u dovozců a výrobců elektroniky, tam se museli přizpůsobit, používat dražší bezolovnaté pájky, s nimiž spolehlivost elektroniky padá dolů. Kde je spolehlivost podstatná, jako třeba u fotovoltaických panelů či obecně elektroniky pro energetiku a průmysl, tam se dá vyřídit výjimka a nadále používat olovnatou pájku. Stejně jako se dodnes olovnaté pájky běžně prodávají, protože lidi je kupují.

U myslivců a rybářů to bude podobné. Oficiální výrobci a prodejci budou vyrábět a prodávat náhražky a myslivci a rybáři budou shánět stará olověná vodovodní potrubí nebo budou v Kovohutích Příbram či u prodejců kupovat olověný plech a olůvka a broky dělat z toho.

Takhle to dopadá, když někdo napíše blog o něčem co se mu nelíbí, ale buď nemá šajna voco gou, nebo je to sobec, který myslí jen na sebe. Fakt si myslíte, že ty samí lidé, kteří pro komis dělají tenhle návrh, mají něco společneho s uprchlíkama? Zakázat olověné broky se snaží ochránci přírody né kvůli myslivcům, ale kvůli dravcům. Jestli to nevíte, tak oni ti střelci až tak dobrý střelci nejsou a spoustu zvěře jen poraní, nebo zastřelí a pak nenajdou. Najdou jí ovšem dravý ptáci, sežerou jí a to olovo se jim dostane do těla. Jsou doložené případy orlů, který na otravu pošly. Ale i když nepojde, tak buď se nemůže dál rozmnožovat. Jak je to s rybářským olůvkem nevím, ale zeptám se Vás. Kolik tun olova asi tak rybáři naházeli do Vltavy za posleních 100 let ? A kde asi tak to olovo je?

Jediné olověné broky, které mohou dravci zkonzumovat, jsou ty, které jsou ještě v uhynulé zvěři. Olovo je totiž až čtyřikrát těžší (11,38g/cm3) než běžné horniny (2-4 g/cm3), proto uvolněné broky a olůvka zapadnou do bahna nebo při první velké vodě do štěrku až úplně někde na spodek. Prakticky se tak úplně vyloučí z potravního řetězce.